Primář mikrobiologie příbramské nemocnice: Nový přístroj přináší revoluční změny pro naší práci a rychlejší diagnostiku

Mikrobiologické oddělení příbramské nemocnice bude nyní schopno za pomoci hmotnostního spektrometru diagnostikovat mikroorganismy v rámci jednoho dne a tím zrychlit a lépe zacílit potřebnou léčbu.

Nenápadný přístroj umístěný na stole v jedné z laboratoří mikrobiologického oddělení příbramské nemocnice stojí jako několik luxusních vozů. Přesto je jeho přínos pro pacienty nenahraditelný. Pomocí nejmodernějších metod mohou nyní pracovníci Oddělení mikrobiologie a parazitologie diagnostikovat mikroorganismy mnohem přesněji, a hlavně mnohem rychleji. Ve většině případů tak odpadne několikadenní čekání na výsledek kultivačního vyšetření. Více nám o novém přístroji řekl primář mikrobiologického oddělení MUDr. Filip Prusík.

Pane primáři, představíte nám váš nový přístroj?
Jedná se o hmotnostní spektrometr, založený na relativně dlouho známém principu laboratorního měření hmotnostních spekter. V 90. letech se zjistilo, že tato metoda se dá využívat i diagnostice a identifikaci mikroorganismů, hlavně bakterií. Za tento poznatek to byla udělena dokonce i Nobelova cena. Hmotnostní spektrometrie znamená pro náš obor zásadní přelom ve smyslu diagnostiky původců onemocnění. Tento přístroj nám umožní detekovat výrazně širší spektrum mikroorganismů, a především pak mnohem dříve, což je například u infekčních onemocněních klíčové. Z minimálního nárůstu mikroorganismů jsme často už ten samý den schopni přesně určit, o jaký mikroorganismus se jedná, a podle toho zacílit i samotnou léčbu. Dřív to trvalo 2-3 dny. Samotnou diagnostiku to i výrazně zlevnilo.

Jak moc jsou zásadní ty získané dva až tři dny pro prognózu pacienta?
Je to zcela zásadní. Je to doba, kdy mohl být pacient na nevhodně zvolených, nebo příliš širokospektrých antibioticích, které nepřinášely požadovaný efekt v léčbě. Stejně tak u pacientů kriticky nemocných v sepsi jsme schopni výrazně rychleji zjistit příčinu a tím cílenou antibiotickou terapií i v řadě případů zachránit pacientům život.

Jak jste obdobná vyšetřeni prováděli doteď?
Bylo to tak, že se vědělo, že každý mikroorganismus má nějaké typické biochemické reakce a my museli čekat, až vyroste v dostatečném množství a určit tyto reakce. Podle toho jsme odvozovali citlivost na antibiotika. Reakce navíc nebyly jednoznačné, takže to vyžadovalo opravdu mnoho znalostí a zkušeností, které jsme sice měli ale vždy to zabralo ten drahocenný čas. Proto je tato nová metoda pro nás tak revoluční. Nyní máme jednoznačně dané hmotnostní spektrum ribozomů každého mikroorganismu a to nám určí až 10 tisíc mikroorganismů, ale s tolika se u nás ani nesetkáváme. Je to obdobné jako když detektivové dříve využívali k určení pachatele otisky prstů a dnes mají testy DNA. Naši pachatelé jsou jenom mnohem menší a okem neviditelní (smích).

K čemu dalšímu se dá přístroj využít?
Umožňuje nám to určovat i řadu raritních organismů, se kterými jsme mysleli, že už se nikdy nebudeme potkávat. Ale je to dáno hodně tím, jak se začalo cestovat. I do Příbrami si tak přivážíme například „breberky“ z Egypta, Thajska nebo Mexika. I ty jsme schopni určit. Týká se to i mikroorganismů, které se na nás přenáší náhodně ze zvířat. Některé tyto principy se využívají i jako biologické zbraně. Takže se dá říci, i když trochu zveličeně, že tento přístroj může napomáhat i tomu, že se náš kraj stane bezpečnější. Protože například poslední zaznamenaný případ Antraxu v České republice byl zaznamenán nedaleko, na Dobříši.

Takže se nejedná jen o lepší cílení antibiotik?
Je to lepší zacílení antibiotik, ale také v rychlejší diagnostika nakažlivých onemocnění, které se mohou rychle přenášet. My to zjistíme výrazně dřív a tím se i lépe mohou nastavit potřebná opatření. Víte, že se nyní hodně griluje a lidé navštěvují lékaře s průjmovitými onemocněními. My už druhý den víme, co se stalo a jestli se ta grilovačka povedla, nebo nepovedla (s úsměvem.) A hygienici už se mohou rozbíhat do provozů a zjišťovat zdroj nákazy a zabránit tak dalšímu šíření infekční choroby.

Přístroj je u nás zatím jen několik dní, jaké jsou s ním zkušenosti?
V minulosti jsme s tímto přístrojem pracovali na jiných pracovištích, následně jsme ho měli zapůjčený na testování a je to opravdu velký posun vpřed. Gynekologové zažili revoluci zavedením ultrazvuku, kdy se mohli podívat na plod neinvazivně, chirurgové pomocí laparoskopií a robotické medicíny zažívají revoluci také a pro nás je revolucí tento přístroj, který dramaticky mění naší práci a výrazně prospívá celému oboru.

Kolik je v plánu na tomto přístroji vyšetřit vzorků?
My nesloužíme pouze nemocnici, ale také celé síti praktických, dětských nebo jiných odborných lékařů v regionu, takže každý den vyhodnocujeme stovky až tisíce bakteriálních izolátů (v jednom vzorku bývá více mikroorganismů). Mít možnost na tomto přístroji provádět rutinní diagnostiku je zásadním přínosem nejen pro nás v laboratoři.

Hodně se aktuálně diskutuje problém nadužívání antibiotik. Jaký na to máte názor?
Určitě to je velký problém, a právě tento přístroj je jedním ze způsobů, jak získat čas proti špatně indikovaným antibiotikům ve smyslu necílené terapie, a tudíž často nevhodné terapie.