Nemocnice Havířov začala při operacích využívat nejmodernější robotický operační systém

Nemocnice Havířov začala při operacích využívat nejmodernější robotický operační systém

Publikováno: 28.11.2024

Délka čtení: 6 minut , 1081 slov

Autor: Nemocnice Havířov

Havířovské nemocnici, která je otevřena novým medicínským i technologickým trendům, se podařilo naplnit další významný strategický cíl, kterým je systém pro robotickou chirurgii Da Vinci. Robotická chirurgie je moderní metoda, která umožňuje evoluční možnosti vedení mnoha typů operací. Po nemocnici v Novém Jičíně a Fakultní nemocnici v Ostravě se tak stává třetím pracovištěm v Moravskoslezském kraji a první krajskou nemocnicí, zatímco v rámci ČR je Havířov patnáctým městem s dostupností robotické chirurgie. Tento inovativní přístup k operačním zákrokům přináší řadu výhod, které mohou zcela změnit péči o pacienty.

radničky_robot.jpg 545.46 KB

Na otázky, které vám přiblíží robotickou chirurgii odpovídali členové robotických operačních týmů – MUDr. Josef Kopecký, MUDr. Ondřej Havránek, MUDr. Lukáš Ciesar, MUDr. Martin Sedláček a vedoucí sestra sálového operačního personálu Petra Fečíková. 


 Co si můžeme představit pod pojmem robotická chirurgie? Jaké má výhody? (JK)

Pojem „robot“ asociuje něco technického, něco, co pracuje samo a jen občas to potřebuje lidský dohled.  Chirurgický robotický systém je spíše manipulační ruka řízená člověkem.  Jedná se o přístroj, který má čtyři speciální mechanická ramena. Tři z ramen mohou nést chirurgický nástroj, čtvrté je určeno pro kameru.  Tyto nástroje pak ovládá chirurg přes speciální konzoli pomocí „joysticků“. Jednotlivá ramena jsou navíc vybavena ohebnými klouby, jejichž souhra umožňuje mimořádně přesné a jemné pohyby pod různými úhly, které jsou mimo rozsah lidské ruky a zvyšují tak kvalitu operačního zákroku a přinášejí řadu benefitů jak pro pacienta, tak i operatéra. Systém je především určen pro práci ve velmi malém a špatně přístupném prostoru – například v malé pánvi. Díky této technologii mohou chirurgové provádět operace s větší přesností a menším rizikem komplikací. Jedním z hlavních přínosů robotické chirurgie je možnost provádět operace s menšími řezy, což znamená méně bolesti po operaci, menší riziko infekce, menší spotřebu krevních derivátů a rychlejší zotavení. Pacienti tak mohou být propuštěni z nemocnice dříve a rychleji se vrátit ke svým běžným aktivitám.

 

Kdo tvoří robotický operační tým a jaká je jejich činnost na sále? Používají se při robotické operaci i jiné přístroje? (OH)

I u roboticky asistované operace je potřeba celý tým lidí, kteří mají v operačním procesu svoji úlohu. Hlavními členy týmu jsou operatér, tzv. konzolový chirurg, jeho asistent, perioperační sestra (instrumentářka), která při operaci asistuje lékařům, tzv. obíhající sestra, zajišťující hladký průběh operace a podporu operačnímu týmu a ošetřovatel. Robotický operační tým ještě doplňuje svojí přítomností anesteziolog. Operatér přes konzoli ovládá všechna čtyři ramena operačního robota. Asistent spolu s instrumentářkou mění operační nástroje v ramenech robota a čistí optiku kamery, pokud dojde k jejímu znečištění. Další činností, kterou na sále vykonává asistent je odsávání krve z rány přes speciální port, díky čemuž má operatér ideální přehled o operačním poli. Dále aplikuje klipy, podává operatérovi např. šicí materiál a roušky a rovněž je podle potřeby odstraňuje z těla pacienta.

Během operace se používají speciální nástroje, které jsou součástí robotického systému a také běžné laparoskopické nástroje jako jsou nůžky, kleště, savec, aplikátor klipů nebo stapler, který slouží k přerušení větších cév nebo i střeva. Pokud je potřeba lze cestou asistentova portu přímo během operace provést třeba ultrazvukové vyšetření pomocí laparoskopické ultrazvukové sondy.

 

Příprava na robotické operace byla velmi náročná. Co všechno jste museli absolvovat? (LC)

Robotický systém Da Vinci od společnosti Intuitive Surgical, který nyní máme u nás v nemocnici, představuje systém, který využívá minimálně invazivní chirurgický přístup umožňující provedení velkého množství operací. Je to systém velmi komplikovaný, ale současně sofistikovaný, a i když je pro laika velmi podobný laparoskopii, je jeho ovládání diametrálně odlišné a má jistá specifika a postupy, které je třeba dodržovat. Všichni členové našich operačních týmů (operatéři, asistenti i nelékařský perioperační personál) museli před samotným započetím robotické operativy absolvovat několikaměsíční vícefázový edukační program, který byl velmi náročný. V první fázi vyjely týmy „na stáž“ na pracoviště, kde již robotický systém používají. Pokračovali jsme několika desetihodinovými tréninky na simulátoru, dalšími instruktážemi a semináři s praktickou výukou na samotném přístroji na výukových figurínách ve spolupráci se zástupci firmy. Celý proces edukace jsme ukončili tzv. certifikací, která se skládala z praktické a teoretické zkoušky. Tyto certifikační zkoušky skládal chirurgický tým ve Stockoholmu v tréninkovém centru Karolínské univerzitní nemocnice a urologové v simultánním centru a řeckých Aténách. 

 

Jaké operace už jste provedli u nás v nemocnici? Jaké má robotická chirurgie výhledy do budoucna, co se týče spektra operativy? (MS)

Operaci pomocí robotického systému bych přirovnal k jízdě v nejmodernějším automobilu Rolls-Royce s řidičem vycvičeným ve speciálních jednotkách, kdy řidičem vaší operace je speciálně vycvičený konzolový chirurg a celý jeho tým. Jedná se o jednu z nejmodernějších dostupných technologií na světe umožňující bezpečně pracovat v místech, kde to při využití jiných metod bylo dosud velmi náročné. V současné době tuto technologii využíváme především pro operační výkony v dutině břišní, které provádějí urologové a chirurgové. Na prvním místě jsou to operace pro onkologická onemocnění (prostaty, tlustého střeva). Velmi úspěšně jsme již provedli řadu operací prostaty pro zhoubné onemocnění, tříselných kýl a žlučníků. Do konce listopadu budeme „mít za sebou“ několik operací tlustého střeva rovněž pro zhoubné onemocnění. I v dalším období chceme robotický systém využívat především, a hlavně u onkologických onemocněních. V budoucnu bychom chtěli spektrum rozšiřovat o další typy operací, například komplikovaných břišních kýl či bariatrických operací. Chceme také rozšířit robotické operační týmy o gynekology a lékaře ORL odbornosti. Hodně rovněž záleží na zdravotních pojišťovnách, zda budou v ČR ochotny tyto výkony proplácet. Pro pacienty jsou robotické výkony jednoznačně přínosné a šetrnější a havířovská nemocnice je již nyní umí všem pacientům nabídnout. Nejen havířovákům, ale pacientům z celého regionu. 

 

Jak moc se liší práce sálové sestry při klasické a při robotické operaci? Je u ní nějaká speciální příprava? (PF)

Práce perioperační sestry na centrálních operačních sálech je velice specializovaná a zodpovědná. Každý typ operace má svá specifika, své postupy a je jinak náročný. Hlavní rozdíl mezi laparoskopickou a roboticky asistovanou operací je samozřejmě v přítomnosti operačního robota na sále. Da Vinci robotický systém má samostatný operační sál, jelikož se skládá z několika samostatných operačních přístrojů – z chirurgické konzole, robotické věže a robotické základny se čtyřmi rameny. Toto vše ještě klasicky doplňuje přístroj pro anestezii. Práce na robotickém sále je velice specifická a vyžaduje dostatečně proškolený personál operačních sálů. Příprava operačního sálu před robotickou operací je delší než u laparoskopické operace. Zahrnuje zapnutí a správné nastavení Da Vinci systému, sterilní zarouškování sloupu a ramen robota, nachystání speciálních robotických nástrojů a správné polohování pacienta na operačním stole podle typu a délky operace. Po skončení operace je nutná speciální dekontaminace nástrojů, kterou provádí v dekontaminační místnosti přímo u sálu obíhající perioperační sestra. Poté už si nástroje „vezmou do parády“ pracovníci na centrální sterilizaci, kteří jsou nedílnou součástí celého operačního týmu.

Čtěte zajímavé články