Rok 2023 a novinky v medicíně
Rok 2023 je za námi a přinesl nám řadu nových objevů a směrů, kterými se vývoj ve zdravotnictví může zabývat. Samozřejmě je jich celá řada, my pro vás máme ale ty nejzajímavější co mají i vysoký potenciál.
Nová éra mRNA vakcín
V roce 2023 obrželi Nobelovu cenu za medicínu Katalin Karikó a Drew Weissman za své objevy v oblasti modifikací nukleosidových bází, které umožnily vývoj účinných mRNA vakcín proti covidu.
Do covidové pandemie o mRNA vakcínách slyšel málokdo. Když byla ale vyvinuta mRNA vakcína na covid a bylo zjištěno, že je poměrně účinná, rozjely se snahy vyvinout mRNA vakcíny i na další onemocnění a začala do nich investovat řada společností. Například společnost Pfizer aktuálně testuje mRNA vakcíny proti chřipce a společnost BioNTech pracuje na vývoji vakcíny na bázi mRNA k prevenci pásového oparu.
Jak vůbec tyto vakcíny fungují?
Vakcíny mRNA fungují tak, že se do nich vloží kousek virové mRNA, který odpovídá genetickou informací určitému proteinu z povrchové membrány viru. Použitím této virové RNA dokážou naše buňky produkovat tento protein a vytvoří si proti němu protilátky. Tudíž jakmile do těla přijde virus s tímto proteinem, imunitní systém ho snadno rozezná a vyhodnotí ho jako patogen.
Tato technologie také snižuje riziko mnoha negativních reakcí na očkování, jelikož člověk vlastně vůbec nepřichází do kontaktu s virem, ale pouze s jeho částí.
Vývoj umělé inteligence pro potřeby medicíny
V posledním roce umělá inteligence nabrala na popularitě a setkáte se s ní prakticky na každém kroku. Generuje reklamy, vytváří falešné hlasy, nebo vám sama vyhledává informace na internetu. Zkrátka se stala velice užitečným nástrojem. Tak proč tento nástroj nevyužít i v medicíně?
Vědci si slibují výsledky zejména v odvětví radiologie. Pokud by měla umělá inteligence dostatečné množství dat, teoreticky by mohla jednou dokázat rozpoznávat neobvyklé snímky a přiřazovat jim možné diagnózy. Na určité bázi už to tak funguje i v dnešní době jen v menším měřítku.
Také se díky ní očekává usnadnění vývoje léků, nebo rozpoznávání paternů v diagnózách pacientů.
Zde je to už ale velmi etická i právní otázka. Pokud by umělá inteligence odhalila něco, co lékaři uniklo, lékař následně změnil léčbu a tím se dopustil chyby, kdo bude na vině? Program, vývojář programu anebo lékař?
Z těchto důvodů nás pravděpodobně čeká ještě dlouhá cesta, než dojde k většímu zařazení umělé inteligence do lékařství.
Léčba Alzheimerovy choroby
Letos byly vyvinuty dva léky, které by mohly významně zlehčit průběh tohoto onemocnění.
Léky Donanemab a Lecanemab působí tak, že dokážou odstranit amyloid, což je protein, který se hromadí v mozku postiženého člověka. Studie zatím ukazují, že léky neumožní onemocnění úplně vyléčit, ale rozhodně dokážou zpomalit jeho průběh.
Léky by se měly dostat do oběhu začátkem letošního roku, takže se brzy dočkáme podrobnějších výsledků.