Vznikla nová videa o rozvoji benešovské nemocnice. Otevřena je druhá etapa přístavby chirurgie a vstupního pavilonu. A také heliport
Publikované: 03.07.2024
Doba na čítanie: 7minút , 1294slov
Autor: Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov
Nemocnice otevřela centrální vstupní pavilon a nové chirurgické oddělení
Výstavba Centrálního vstupního pavilonu a přístavba chirurgického pavilonu v benešovské nemocnici dospěla do další fáze. V úterý 14. května byla otevřena druhá ze tří etap tohoto projektu za účasti hejtmanky Středočeského kraje Petry Peckové, náměstka pro oblast zdravotnictví Pavla Pavlíka a dalších významných hostů.
Otevřen byl zcela nový centrální vstupní pavilon, architektonicky zajímavá budova uprostřed parku. Jde o pavilon, který neobsahuje žádnou zdravotní péči, ale recepci, multifunkční zasedací místnost a lékařskou knihovnu.
„Povedlo se nám docílit propojení původní historické architektury nemocnice s úplnou modernou, jak si jí neprojektoval pan architekt Zbyněk Skala. Určitým způsobem se budovy propojují se zelení, která má v nemocnici obrovskou tradici. Je tady spousta starých stromů, o kterých by se dalo dlouho hovořit. Zmíním jeden, což je turecký javor pocházející z roku 1700, který je nejstarší v České republice a druhý nejstarší exemplář v Evropě. Byl obrovsky vysoký, kdysi vyhnil a nastartoval věčnou obnovu. Je památkově chráněný,“ uvedl při představení pavilonu předseda představenstva MUDr. Roman Mrva.
Koncem dubna přibyly v parku tři nové stromy – ambroň západní, cedr libanonský a platan javorolistý. Stromy jsou starší 35 let. Pocházejí ze školky u Berlína, která se specializuje na produkci balových stromů. Tyto stromy jsou od mládí pravidelně přesazované a je jim redukován kořenový bal tak, aby bylo možné je vysadit i takto vzrostlé. Do areálu nemocnice byly přivezeny na nákladním voze a zasazeny pomocí jeřábu, vše trvalo několik hodin.
I podle architekta je zeleň v nemocnici velmi důležitá. „Jsem za tuhle stavbu obzvlášť rád, protože jsme s ní od počátku počítali jako s takovým ostrovem civilního života v nemocnici, kam mohou pacienti i personál unikat z nemocničního prostředí a je jedno, jestli si dají jen kafe v hale, nebo budou trávit dlouhé hodiny studiem na terase či uvnitř v knihovně. Obecně v debatách se dnes občas vedou polemiky, jestli má park v dnešní době v nemocnici smysl. Má to vždycky smysl. Tyto civilní prvky, které nemocnici posouvají směrem dál k normálnímu lidskému životu, budou mít svou nadčasovou hodnotu,“ uvedl architekt Ing. arch. Zbyněk Skala.
K centrálnímu vstupnímu pavilonu vedou dlážděné cesty, do budoucna s podsvícenými lavičkami. Návštěvníka či pacienta zavedou do velké haly s recepcí a posezením. „Bude to místo, kde se všichni dozvědí vše potřebné k tomu, aby našli odpovídající pracoviště a třeba i konkrétního zdravotníka. Dále to bude místo, kde se soustředí čekatelé na transport. Čekání na sanitku nebo rodinného příslušníka stráví v příjemném prostředí, nikoli v čekárně před některou ambulancí. Navíc parkování převozové sanitky nebo osobního vozu nebude blokovat provoz na hlavní komunikaci jako doposud, protože pod budovou vzniklo parkovací stání,“ řekl předseda představenstva MUDr. Roman Mrva.
V budoucnu by měla recepce mít obsluhu 24 hodin denně, a kromě nápojových automatů tu budou umístěné i digitální tabule, kde poběží další informace z nemocnice.
Podle MUDr. Romana Mrvy by hala mohla sloužit jako centrální místo v případech, jako byla covidová pandemie. „Pro nás jako zdravotníky má budova další přidanou hodnotu, kterou doufám nikdy nevyužijeme. V době pandemie jsme tím, že jsme ještě neměli to, co tady máme dnes, nemohli režimově nemocnici omezovat a řídit vstupy do jednotlivých pavilonů. V době, kdy jsme měli měřit příchozím tělesnou teplotu a hlídat, kdo do nemocnice vchází a vychází, to bylo složité. V současné době bychom mohli udělat jedno centrální místo vstupu a až na dva objekty nemocnici regulovat, protože tady máme výtahy, kterými lze vjet do nadzemního koridoru,“ doplnil MUDr. Roman Mrva.
V patře centrálního pavilonu vznikl multiroom - zasedací místnost, která bude využitelná pro všechny školící a vzdělávací akce. „Nabídne možnost se zde připojit například na video systém na operačním sále, takže více lidí najednou může online sledovat operatérem komentovaný operační výkon, nebo bude možnost se připojit i na vzdálené fakultní nemocnice a vzdělávat se a sledovat je v postupech, které nejsou v naší nemocnici běžné a obvyklé. Mohou se zde také sledovat výsledky všech zobrazovacích metod a prezentovat magnetické rezonance a CT vyšetření,“ doplnil MUDr. Roman Mrva.
Pod střechou centrálního vstupního pavilonu bude v provozu nová lékařská knihovna s počítači a připojením do odborných knihoven. K dispozici bude venkovní terasa na střeše pavilonu a nabídne tak i posezení s výhledem do parku.
Slavnostně se otevřelo také další patro v přístavbě chirurgického pavilonu. Vznikl zde velký prostor pro lůžkové oddělení chirurgie ve zcela nových a moderních prostorách, včetně zrekonstruovaných prostor „staré“ chirurgie.
„Chirurgie má úplně nové oddělení, které technologicky odpovídá tomu, co se na dnešní dobu sluší a patří, například klimatizaci. Navíc na jednom patře je takzvané čisté a septické oddělení. Dosud fungovalo každé na jiném patře,“ doplnil předseda představenstva MUDr. Roman Mrva. Součástí chirurgického oddělení je i urologie.
V přístavbě a tedy v nových prostorách již funguje magnetická rezonance, urgentní příjem, ambulantní i lůžková ortopedie, urologie a sonografie. Společně s nadzemním „krčkem“ spojujícím chirurgický a interní pavilon byla tato pracoviště součástí první etapy, která se slavnostně otevřela 2. 2. 2024.
Ve třetí fázi se v přístavbě zprovozní patro pro oddělení ORL a Spánkovou laboratoř a patro, kde bude situována multioborová jednotka intenzivní péče pro chirurgické obory, a to do konce letošního roku.
Realizace stavby začala v únoru 2022. Náklady na celý projekt včetně vybavení jsou 578 milionů korun, do konce loňského roku si stavba vyžádala 375 milionů Kč. Projekt se provádí v režimu DESIGN & BUILD. Jedná se o jednu z největších investičních akcí Středočeského kraje v oblasti zdravotnictví za poslední roky. Je financována z úvěru Evropské investiční banky.
V benešovské nemocnici se otevřel první heliport v kraji
Nová asfaltová plocha s označením „H“ v horní části areálu benešovské nemocnice nad Komplexním rehabilitačním centrem umožňuje vzlet a přistání záchranářských vrtulníků. Jeho vybudování bylo podmínkou pro vznik urgentního příjmu II. typu. Dosud v benešovské nemocnici oficiálně neexistoval.
Heliport se sice slavnostně otevřel 14. května 2024, ale v provozu byl již několik týdnů předtím. Za tu dobu zde přistál vrtulník již šestkrát. Shodou okolností den před slavnostním otevřením transportoval vrtulník Letecké služby Policie ČR pacienta po autonehodě z benešovské nemocnice na vyšší pracoviště. Pro pacienta byl tento transport daleko rychlejší a komfortnější.
„Míst, kde jsme v Benešově dříve přistávali, bylo několik. U benzinové stanice na Červených Vrškách a i tady na tomto místě ještě když tu byla navážka, ze které se prášilo. Přál bych nemocnicím, aby takových ploch, říkejme heliportů, přibývalo. Na takový heliport by mohla být nemocnice vyššího typu pyšná, protože je mnoho nemocnic, které jsou ve velkých městech, a nemají ho,“ řekl při slavnostním otevření plk. Ing. Pavel Forst, náměstek ředitele Letecké služby Policie ČR.
„Heliport pomůže přednostně pacientům. Do nemocnice se mohou dostat i pacienti v kritickém stavu, a letecký transport představuje časový benefit. Urgentní příjmy mají v kraji i jiné nemocnice, ale heliport v tomto provedení a zpracování je v Benešově první,“ řekl MUDr. Pavel Rusý, ředitel ZZS SČK.
Dosud byli pacienti a zraněné osoby dopravováni letecky rovnou do traumatologických center pražských nemocnic. Nyní mohou být pacienti, kteří nesplňují kritéria pro příjem na specializované pracoviště nejvyššího typu (traumacentra), dopraveni do benešovské nemocnice. Pro takové pacienty bude příznivější, pokud budou hospitalizovaní ve své regionální nemocnici, blízko svého bydliště a rodiny.
„Nemocnice vybudováním heliportu pomohla k zajištění bezpečnosti a kvality provozu letecké záchranné služby. Přispěli jsme k rozšíření sítě certifikovaných heliportů použitelných všemi spolupracujícími složkami IZS. Je to také jasný signál toho, že jsme významnou páteřní nemocnicí nejen Středočeského kraje, která má u svého urgentního příjmu standardizovanou přistávací plochu, kterou kdykoli může využít organizace řízení letového provozu v České republice,“ uvedl předseda představenstva MUDr. Roman Mrva.
Podle něj tato přistávací a vzletová plocha není největší investicí za poslední roky, co se týká objemu financí, ale její vybudování bylo velmi zdlouhavé a složité. „Jednalo se obrovskou peripetii z hlediska administrativy, kdy jsme museli mít všechna možná povolení od stavebního úřadu, projektovou dokumentaci, dokumentace ochranných pásem, až po stanoviska Úřadu pro civilní letectví,“ dodal MUDr. Roman Mrva. Vybudování heliportu včetně projektové dokumentace stálo 2,3 miliony korun.
Video: Otevření II. etapy přístavby chirurgie a vstupního pavilonu: https://www.youtube.com/watch?v=LpjU-UR0tVs
Video: Otevření heliportu: https://www.youtube.com/watch?v=lg2V3fCbM9U