Přesčasy ve zdravotnictví - Kolik hodin můžeme odsloužit a kdy naopak říct dost?

Přesčasy ve zdravotnictví - Kolik hodin můžeme odsloužit a kdy naopak říct dost?

Publikované: 17.11.2024

Doba na čítanie: 3minút , 437slov

Autor: Redakcia

Přesčasy ve zdravotnictví jsou velmi diskutovaným tématem. Proč tomu tak vlastně je? Jsou odpracované hodiny navíc vůbec legální? Dokázali bychom nalézt nějaké výhody tohoto často probíraného problému? Pojďme se na to společně podívat.

Výhody přesčasových hodin se týkají převážně finančních odměn. Zaměstnanci by měla být zvýšena mzda minimálně o 25 % oproti běžnému finančnímu ohodnocení. Další možností je udělení náhradního volna, které zdravotníkům zaručeně prospěje. V  tomto případě jde o výhodu v podobě flexibility. Pokud si pracovník může naplánovat vlastní pracovní dobu, má větší možnost najít rovnováhu mezi osobním a pracovním životem.

Pokud bychom se zaměřili na nevýhody navíc odpracovaných hodin, asi každého  z nás napadne, že mohou způsobit vážné zdravotní problémy. Příliš mnoho stresu je základem pro různá chronická onemocnění a pokud již nějakým z nich trpíte, můžete počítat s případnou progresí, či rozvojem další nemoci. Můžeme zde mluvit i o spánkové deprivaci, která může vést až ke kardiovaskulárním problémům. Jednoduše řečeno, přesčasové hodiny nás, zdravotníky, mohou stát nejen zdraví, ale i přispět k syndromu vyhoření.

Abychom věděli, kolik hodin nad rámec své pracovní doby může zaměstnanec ve zdravotnictví odpracovat, musíme se podívat do zákoníku práce. Průměrná pracovní doba by neměla přesáhnout 48 hodin týdně, počítáno za období 26 týdnů. Kdybychom se zaměřili na přesčasy za celý kalendářní rok, zaměstnanec by neměl odpracovat více než 150 hodin přesčasů. Existuje způsob, jak toto množství překročit, a to pouze tehdy, pokud s tím zaměstnanec souhlasí. Přesto by však neměl překročit zmíněných 48 hodin týdně.

Na co nesmíme zapomenout, je dopad přesčasů na kvalitu péče. Například spánková deprivace může vést ke zvýšenému riziku chyb na pracovišti. Může to zahrnovat záměnu pacienta, častou nepozornost nebo nedodržení správného diagnostického postupu. Přesčasy mohou také přispět ke snížení imunity zdravotnického personálu, a tím ohrozit zdraví samotného pacienta.

Existuje několik tipů, jak danou náročnost práce zvládat. Měli bychom si ale uvědomit, že to není trvalé řešení. Pokud váš zaměstnavatel nedodržuje zákonem stanovené přestávky a nároky na volno, měli byste se ohradit a říct dost! V první řadě dbejte na minimálně 6-7 hodin spánku. Dodržování pitného režimu a zajištění dostatku odpočinku je základem pro náročné období. Rovněž je třeba zaměřit se na správnou organizaci času, s čímž vám mohou pomoci různé plánovací tabulky nebo jednoduchý kapesní diář. Jednou z nejdůležitějších věcí je udržování psychické pohody. Pokud s tím máte problém, možná je na čase vyhledat pomoc od psychologa, který vám zaručeně poskytne podporu a také vás vyslechne.

Přesčasové hodiny mají své výhody i nevýhody. Je ovšem třeba si uvědomit, co jsme schopni zvládnout, a kdy už je toho na nás moc. Proto se prosím nestyďte a postavte se za sebe, pokud cítíte, že vás přesčasy ohrožují na psychickém i fyzickém zdraví.


Eliška Kolesová

Čítajte zaujímavé články