„Povolání je to sice náročné, ale velmi krásné,“ říká učitelka odborného výcviku v oboru pečovatelské služby Mgr. Jiřina Gallová

Jedinečné zařízení ošetřovatelské a sociální péče se nachází v Zábřehu na Jiráskově ulici a nese poněkud strohý název – Interna Zábřeh. Ten pochází ještě z dob, kdy zde bylo skutečně umístěno interní lůžkové oddělení. Dnes je ale všechno jinak. Celé zařízení převzala před několika lety s plnou odpovědností Nemocnice Šumperk. Uvnitř budov se můžeme dnes setkat se špičkovou péčí o pacienty na ošetřovatelských a sociálních lůžkách. V prvním případě jde o doléčení, ve druhém o roční péči, kterou z jakýchkoliv důvodů není možné poskytovat v domácím prostředí pacienta. Práce veškerého personálu je nesmírně náročná, ale také krásná a naplňující. Není ji schopen vykonávat úplně každý, proto je také třeba vychovávat mladou generaci ve specializovaných školách a učilištích, a vést žáky a studenty k tomu, aby byli schopni se zapojit do péče o všechny, kteří si již z důvodů věku či zdravotního stavu nemohou pomoci sami.

Do tohoto plánu zapadá úplně přesně spolupráce vedení Interny v čele s Bc. Petrou Foltovou se školami a dětmi, žáky i studenty z různých škol. Jednou z nich je také Odborné učiliště a Praktická škola pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, která působí v Mohelnici již od roku 1995. Přesněji její učební obor „pečovatelské služby“. Spolupráce je již tradiční a datuje se od školního roku 2009, kdy šlo ještě o vztah s původním interním oddělením a vede ji učitelka odborného výcviku Mgr. Jiřina Gallová, které jsme položili několik otázek.

■ Můžete nám říci, jak probíhá spolupráce mezi internou a učilištěm?

Interna Zábřeh poskytuje pracovní prostředí zpravidla třem skupinám žáků, které pracují pod dohledem svých vyučujících. Jejich praxe spočívá v osvojení správných technologických postupů jednotlivých odborných úkonů a pracovních návyků ve skutečném pracovním prostředí.

■ Nějakou chvíli zřejmě trvá, než se žáci seznámí s prostředím a celou organizací práce. K jakým konkrétním úkonům se postupně dostanou?

Start každého nového ročníku je poměrně náročný. Žáci prvního a druhého ročníku vykonávají praxi v rámci úklidových prací, kdy vlastně rozšiřují řady pracovníků úklidu. V první části studia 1. ročníku také pečují o čistotu a úpravu lůžek klientů. K výkonu samotné přímé obslužné péče o jednotlivé klienty se žáci dostanou až ve 3. ročníku. Jsou přece jenom dospělejší a lépe dovedou zvládat tuto nejnáročnější část praxí. Hygienická péče, podávání stravy, polohování i naplňování volného času klientů není zdaleka nic lehkého.

■ Tento učební obor je velmi speciální tím, že se žáci již v rámci studia, ve velmi mladém věku, setkávají s realitou života a pracují ve skutečném prostředí se skutečnými lidmi. Najdete na přímém osobním kontaktu žáků a pacientů další přínosy kromě pečovatelských úkonů?

Myslím, že vzájemná spolupráce je přínosem pro obě strany. Žáci mají jedinečnou možnost vykonávat praxi v reálném prostředí, které jim pomáhá osvojit si správné pracovní návyky, které pro ně budou obrovskou výhodou při vstupu na trh práce. Ale mají především jedinečnou možnost vykonávat odborné pečovatelské úkony s opravdovými klienty, ne jenom s figurínami v odborných učebnách. Setkávají se s lidmi ve všech fázích podzimu jejich života. Setkají se s jejich nejrůznějšími náladami, trápeními i konfliktními situacemi, což ovlivňuje jejich pohled na člověka jako takového i práci samotnou. To jim umožní vytvoření včasného postoje k této náročné práci a pohledu na to, zda tuto práci chtějí do budoucna opravdu vykonávat. Pro klienty jsou žáci také velkým přínosem. Během praktické výuky dochází k propojení několika generací nenásilnou formou a vzájemnému porozumění při jejich pohledech na svět. Věřím, že i pro personál jsou žáci velkou pomocí poté, co se sžijí s chodem oddělení. I když start každého nového školního roku bývá dosti náročný.

■ Pokračují někteří Vaši žáci po ukončení studia v roli zaměstnanců?

Ano, v tom vidím velkou výhodu naší spolupráce. Mnohým žákům, kteří se v provozu osvědčí, je nabídnuta pracovní smlouva a pokračují dále již jako zaměstnanci. Výhodou je, že odpadá nutnost zaučování a mohou se přímo a plnohodnotně zapojit do práce. Je škoda, že zájem o studium není příliš velký, protože povolání je to sice náročné, ale krásné. Ale pevně věřím, že budeme mít ještě dlouho koho vzdělávat a naše spolupráce bude moci trvat i nadále.